Sai Yok

Sai Yok, je navštěvovaný hlavně kvůli kráse místních vodopádů a zachovalé přírodě. Je domovem mnoha druhů exotických savců, mezi které patří nejmenší savec na světě – netopýrek thajský. Najdete ho v provincii Kanchanaburi, cca dvě hodiny jízdy od stejnojmenného města.

DSC_0552
Krajina v okolí Sai Yok

Sai Yok se mezi thajské národní parky zařadil v roce 1980, stal se tak jedenáctou oblastí, která získala tento titul. Jeho celková plocha činí 500 čtverečních kilometrů. Místní krajina je převážně hornatá, tvořená vápencovými útvary. Kopce pokrývá hustý smíšený les. Od města Kanchanaburi leží Sai Yok 100 km severozápadně. Parkem protéká řeka Khwae Noi  (pověstná řeka Kwai), do které se vlévá jeden z místních vodopádů, Sai Yok Yai.

K chloubám parku patří vodopády Sai Yok Yai a Sai Yok Noi. V jejich blízkosti zastavují autobusy z Kanchanaburi, k oběma místům vyjíždějí v průběhu dne každou půlhodinu. Cesta zabere něco kolem dvou hodin. Sai Yok Yai vstoupil ve všeobecnou známost mezi thajským lidem po návštěvě krále Ramy V v roce 1888. Ta totiž inspirovala jeho bratra, prince Narise k vytvoření písně Kamen Sai Yok opěvující krásu vodopádu. Sai Yok Noi je vzdálený pouze několik kilometrů a v plné kráse se předvádí v průběhu období dešťů.

Netopýří jeskyně jsou vzdálené asi 2 km od Sai Yok Yai. Zde mohou návštěvníci zahlédnout netopýrka thajského (Craseonycteris thonglongyai), nejmenšího savce na světě. Délka jeho těla dosahuje pouhé 3 cm a jeho váha se pohybuje mezi 2 až 2,5 g. Poprvé tu byl spatřen v roce 1973 a jeho výskyt byl zaznamenaný pouze v národním parku Sai Yok a okolních oblastech.

K vidění jsou v místních jeskyních také jiné druhy netopýrů, park je dále domovem několika druhů ptáků, suchozemských krabů, veverek, ale i velkých savců, mezi které patří například jelen, tygr nebo divoké prase.

Mezi významné jeskyně národního parku patří také Lawa a Daowadung. V obou jmenovaných mohou návštěvníci obdivovat bohaté stalaktity a stalagmity. Tham Lawa je dlouhá půl kilometru. Tham Daowadung byla objevená v roce 1973. Tvoří ji osm komnat s množstvím krápníkových útvarů.

V parku Sai Yok si můžet prohlédnout také pozůstatky mostu, který byl součástí “Železnice smrti” – železnice vytvořené Japonci v průběhu 2. světové války. Ta vedla z Bangkoku do Barmy a sloužila k podpoře japonských sil na tomto území. Při její konstrukci se využívalo nucené práce uvězněných spojeneckých a thajských vojáků. Podmínky pro pracující byly otřesné a mnoho lidí zahynulo v důsledku práce na stavbě železnice. Dochovaly se zde I pozůstaty základny japonských vojáků z období druhé světové války.

V informačním centru jsou k dispozici dalekohledy, které si zájemci o prohlídku jeskyní mohou vypůjčit. V jeho okolí také stojí několik stánků s jídlem. Veškeré ubytování v parku Sai Yok je bez přístupu k elektřině.

Přidej komentář