Mu Koh Similan
Thajské ostrovy obecně patří mezi potápěči k nejvíce vyhledávaným destinacím Jihovýchodní Asie. Similanské ostrovy se v tomto směru řadí k nejoblíbenějším. Území ostrovů a přilehlé vody jsou chráněné jako národní park, díky čemuž je zdejší podmořský život velmi bohatý a rozhodně stojí za vidění.
Koh Similan zdroj: wikipediaPodmořský národní park Mu Koh Similan byl založný v roce 1982. Pokrývá plochu 140 čtverečních kilometrů z nichž jen minimání čast tvoří je pevnina. Většinu rozlohy národního parku tvoří vodní plocha. Park leží asi 100 km severozápadně od Phuketu, poblíž západního pobřeží Andamanského moře. Doprava do národního parku je možná na člunu, ktrý odplouvá z mola Tap Lamu¨(ze stejnojmenné vesničky). To leží 60 km severně od letiště v Phuketu. Nejkratší cesta z Bangkoku k Tap Lamu vede přes Khao Lak, který je vzdálený 10 km jižně od mola. Odtud si na zbytek cesty budete muset vzít taxi, které vás výjde cca na 150B.
Slovo Similan v malajštině znamená “devět”. Tento název skupina ostrovů dostala právě proto, že jich z moře vystupuje přesně devět – Koh Huyong, Koh Payang, Koh Payan, Koh Miang, Koh Ha, Koh Payu, Koh Pusa, Koh Similan a Koh Bangru. Mnohem běžnější je však označení čísly 1-9. K národnímu parku však od roku 1998 patří ještě další dva – Koh Tachai a Koh Bon.
Největší z ostrovů je Koh Similan označovaný také čslem 8. Jeho plocha tvoří téměř třetinu veškeré pevniny náležející do národního parku, 5 čtverečních kilometrů. Na ostrově se zároveň nachází i nejvyšší vrchol národního parku s výškou 244 metrů nad mořem. Naopak nejmenší ostrůvek je Koh Pusa. Na největším ostrově naleznete jednu ze dvou stanic rangerů. S jejich povolením můžete vylézt nahoru na maják, který zde postavilo thajské námořnictvo. Na Koh Similan a dvou dalších ostrovech najdete ubytovací kapacity pro návštěvníky a možnost kempování. Na ostrově Koh Miang se nachází rezidence thajské princezny a centrála národního parku. Ostrov Koh Huyong je známý pro každoroční návštěvy mořských žel, které sem chodí naklást svá vejce.
Všechny ostrovy jsou skalnaté a lemované krásnými čistými plážemi. Vnitrozemí pak pokrývá tropická džungle. Kromě potapěčů je park oblíbený i díky dobrým podmínkám pro pozorování ptáků. Těch na ostrovech žije 39 druhů. Najdete tu také 27 druhů savců, z toho 16 druhů netopýrů, 4 druhy krys, 3 druhy veverek a 22 druhů plazů a obojživelníků.
V národním parku je přísně zakázáno sbírat můšle a dotýkat se korálů. Ochrana životního prostředí je také udržována tak, že každý rok je na několika místech zakázané potápění. To prospívá především mořské fauně a floře.
V parku mnoho příležitostí k jiným aktivitám než je potápění a pozorování přírody nenajdete. Pouze na dvou ostrovech je možnost projít se džunglí po turistické trase. Dopravu mezi jednotlivými ostrovy zajišťují místní obyvatelé se svými čluny.
Počasí v parku se dá považovat za klasicky tropiské. Období horka začíná v polovině února a trvá až do května. Poté následuje období dešťů, které končí v říjnu. Během období dešťů jsou podmínky pro potápění velmi špatné, neboť pobřežní vody u ostrovů jsou dost kalné. Vlhkost je zde celoročně vysoká a průměrné roční teploy se pohybují okolo 27 stupňů Celsia.
Koh Similan zdroj: wikipediaPodmořský národní park Mu Koh Similan byl založný v roce 1982. Pokrývá plochu 140 čtverečních kilometrů z nichž jen minimání čast tvoří je pevnina. Většinu rozlohy národního parku tvoří vodní plocha. Park leží asi 100 km severozápadně od Phuketu, poblíž západního pobřeží Andamanského moře. Doprava do národního parku je možná na člunu, ktrý odplouvá z mola Tap Lamu¨(ze stejnojmenné vesničky). To leží 60 km severně od letiště v Phuketu. Nejkratší cesta z Bangkoku k Tap Lamu vede přes Khao Lak, který je vzdálený 10 km jižně od mola. Odtud si na zbytek cesty budete muset vzít taxi, které vás výjde cca na 150B.
Slovo Similan v malajštině znamená “devět”. Tento název skupina ostrovů dostala právě proto, že jich z moře vystupuje přesně devět – Koh Huyong, Koh Payang, Koh Payan, Koh Miang, Koh Ha, Koh Payu, Koh Pusa, Koh Similan a Koh Bangru. Mnohem běžnější je však označení čísly 1-9. K národnímu parku však od roku 1998 patří ještě další dva – Koh Tachai a Koh Bon.
Největší z ostrovů je Koh Similan označovaný také čslem 8. Jeho plocha tvoří téměř třetinu veškeré pevniny náležející do národního parku, 5 čtverečních kilometrů. Na ostrově se zároveň nachází i nejvyšší vrchol národního parku s výškou 244 metrů nad mořem. Naopak nejmenší ostrůvek je Koh Pusa. Na největším ostrově naleznete jednu ze dvou stanic rangerů. S jejich povolením můžete vylézt nahoru na maják, který zde postavilo thajské námořnictvo. Na Koh Similan a dvou dalších ostrovech najdete ubytovací kapacity pro návštěvníky a možnost kempování. Na ostrově Koh Miang se nachází rezidence thajské princezny a centrála národního parku. Ostrov Koh Huyong je známý pro každoroční návštěvy mořských žel, které sem chodí naklást svá vejce.
Všechny ostrovy jsou skalnaté a lemované krásnými čistými plážemi. Vnitrozemí pak pokrývá tropická džungle. Kromě potapěčů je park oblíbený i díky dobrým podmínkám pro pozorování ptáků. Těch na ostrovech žije 39 druhů. Najdete tu také 27 druhů savců, z toho 16 druhů netopýrů, 4 druhy krys, 3 druhy veverek a 22 druhů plazů a obojživelníků.
V národním parku je přísně zakázáno sbírat můšle a dotýkat se korálů. Ochrana životního prostředí je také udržována tak, že každý rok je na několika místech zakázané potápění. To prospívá především mořské fauně a floře.
V parku mnoho příležitostí k jiným aktivitám než je potápění a pozorování přírody nenajdete. Pouze na dvou ostrovech je možnost projít se džunglí po turistické trase. Dopravu mezi jednotlivými ostrovy zajišťují místní obyvatelé se svými čluny.
Počasí v parku se dá považovat za klasicky tropiské. Období horka začíná v polovině února a trvá až do května. Poté následuje období dešťů, které končí v říjnu. Během období dešťů jsou podmínky pro potápění velmi špatné, neboť pobřežní vody u ostrovů jsou dost kalné. Vlhkost je zde celoročně vysoká a průměrné roční teploy se pohybují okolo 27 stupňů Celsia.
UBYTOVÁNÍ V THAJSKU
Dobrý den,
zajímalo by mě, jestli lze šnorchlovat na těchto ostrovech v červenci. Případně jaké máte zkušenosti s počasím v červenci.
Díky za odpověď
Ahoj Míro,
Similanské ostrovy jsou nádherné na šnorchlování 🙂 osobní zkušenosti s počasím v červenci nemám. Statistika říká, že počasí je deštivé. Prší v průměru 20 dní z měsíce. Moje zkušnost z blízké oblasti je, že dopoledne je ok, odpoledne krátce a intenzivně sprchne. Při troše smůly může ale pršet i 3 dny v kuse. Při takovém dešti je voda v blízkém okolí ostrova kalná, ale plná života. Ryby přiláká potrava splavená z ostrova.